V. Zdravotnické minimum: otázky a správné odpovědi
Aktualizováno
Autor: Paola Arvelo
V. téma obsahuje 38 otázek ze zdravotnického minima, tedy z první pomoci, a u každé je vyznačená správná odpověď. Ptají se na zástavu krvácení, bezvědomí a resuscitaci, popáleniny, poranění páteře, střelná poranění, otravy, zásah elektrickým proudem nebo akutní potíže člověka s cukrovkou. V písemném testu ke zbrojnímu oprávnění (dříve zbrojní průkaz) jsou podle nařízení vlády č. 238/2025 Sb. 3 otázky ze zdravotnického minima. Otázky nenahrazují kurz první pomoci a v nouzi volejte 155.
Správná odpověď je zvýrazněná zeleně a pod každou otázkou je napsaná i písmenem, například „Správná odpověď: C“.
Vysvětlení zpracovala redakce Yurkap; závazné je vždy znění předpisu a správná odpověď podle souboru Ministerstva vnitra.
Vysvětlení slouží k přípravě na zkoušku a nenahrazuje kurz první pomoci. V nouzi volejte 155 nebo 112.
Všech 38 otázek se správnými odpověďmi
Otázky 800–837
- Při popálení nebo opaření malé plochy postižené místo:
A) chladíme popálené místo pod tekoucí vodou (15–20 minut), ne ledem. Sundáme šperky kvůli otoku. Po zchlazení sterilně překryjeme.
B) na popáleninu ihned přikládáme led nebo studený obklad z mrazáku, aby se rychle ochladila.
C) postižené místo potřeme mastí nebo olejem a zavážeme obvazem, aby se rána nezanítila.Správná odpověď: A
Proč je to správně Popálené nebo opařené místo je potřeba co nejdřív ochladit. Standardy první pomoci Českého červeného kříže uvádějí u menších popálenin chlazení chladnou vodou do úlevy od bolesti, nejméně deset minut, takže patnáct až dvacet minut pod tekoucí vodou tomu odpovídá. Zachránce také zajistí sejmutí náramků, prstenů a náušnic. Po zchlazení se plocha zakryje sterilním materiálem, a není-li po ruce, alespoň čistou textilií.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Přikládání ledových obkladů řadí standard mezi nevhodné postupy; popálenina se chladí vodou.
- C) Masti, zásypy ani dezinfekce na popáleninu nepatří; standard je řadí mezi nevhodné postupy a místo nich předepisuje chlazení a sterilní krytí.
- Při polití kyselinou nebo louhem:
A) postižené místo okamžitě a dlouze oplachujeme tekoucí vodou směrem ven od těla, abychom zabránili dalšímu šíření chemikálie.
B) ránu rychle vysušíme čímkoliv, co máme po ruce a následně zakryjeme suchým obvazem, aby se kyselina nevstřebávala do těla.
C) na kůži se snažíme koncentraci chemikálie bezodkladně zvýšit, abychom dosáhli jejího rychlejšího odpaření.Správná odpověď: A
Proč je to správně Při polití kyselinou nebo louhem je nejdůležitější přerušit působení chemikálie. Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže zachránce zasažené místo opakovaně a dlouhodobě oplachuje čistou vodou a přitom se snaží chránit okolní nepoškozenou kůži; oplach směrem od těla brání tomu, aby se chemikálie rozlila na další místa. Rozlišovat kyseliny a louhy v první pomoci nemá smysl. Po důkladném oplachu se místo zakryje sterilním materiálem.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Vysušení ani suchý obvaz působení chemikálie nepřeruší; standard předepisuje opakovaný a dlouhý oplach vodou.
- C) Chemikálie se ze zasaženého místa smývá vodou; působit na ni další látkou, například při pokusu o neutralizaci, standard řadí mezi nevhodné postupy.
- Jak se postupuje při krátkodobém bezvědomí postiženého, který rychle nabude vědomí (tzv. mdloba):
A) postiženého ihned posadíme a dáme mu napít vody a najíst, aby se vzpamatoval a probral se vlastní aktivitou.
B) postiženého ponecháme vleže na zemi, komunikujeme s ním, uvolníme oděv, zajistíme přívod čerstvého vzduchu. Ochlazujeme čelo a zápěstí. Nezvedáme nohy automaticky – záleží na příčině.
C) Polijeme postiženého studenou vodou nebo mu dáme několik úderů otevřenou dlaní, ne hřbetem ruky, aby se postižený rychleji probral.Správná odpověď: B
- V případě použití zaškrcovadla:
A) zaškrcovadlo přikládáme na jakékoli místo končetiny, ideálně přímo na ránu, aby se krvácení rychle zastavilo.
B) po několika minutách zaškrcovadlo povolíme, abychom zjistili, jestli krvácení přestalo a končetina neodumřela.
C) zaškrcovadlo přikládáme nad ránu na paži nebo stehně, utahujeme až do zástavy krvácení. Zaznamenáme čas zaškrcení a voláme 155.Správná odpověď: C
Proč je to správně Zaškrcovadlo se podle standardů první pomoci Českého červeného kříže přikládá nad ránu, na paži nebo na stehno. Musí být řádně utažené, protože nedostatečně stažené zaškrcovadlo může krvácení ještě zhoršit; utahuje se tedy, dokud krvácení neustane. Čas přiložení se napíše na zaškrcenou končetinu. Postižený se zaškrcenou končetinou musí co nejrychleji do odborné péče, proto se volá 155.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Podle standardu se zaškrcovadlo přikládá nad ránu, nikdy přímo na ni ani do těsného sousedství lokte či kolene.
- B) Jednou přiložené zaškrcovadlo se podle standardu zásadně nepovoluje, ani na chvíli kvůli kontrole.
- Rozhodneme-li se provádět při resuscitaci také dýchání z plic do plic a vidíme-li, že je dýchání z plic do plic neúčinné (tzn. nezvedá se hrudník postiženého):
A) pokračujeme ve stlačování hrudníku a před dalším vdechem upravíme záklon hlavy, abychom lépe uvolnili dýchací cesty.
B) pokud se při dýchání z úst do úst nezvedá hrudník, znamená to, že resuscitace nefunguje. Nemá smysl pokračovat, proto s oživováním přestaneme.
C) když se hrudník nezvedá, znamená to, že do plic nejde dost vzduchu. Proto začneme dýchat silněji a častěji, abychom vzduch „protlačili“ dovnitř.Správná odpověď: A
Proč je to správně Když se hrudník při vdechu nezvedá, pokračuje zachránce ve stlačování hrudníku a před dalším vdechem upraví dýchací cesty. Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže se nepokouší o víc než dva vdechy za sebou; když jsou neúspěšné, bez prodlení znovu stlačuje hrudník a před dalšími vdechy zkontroluje ústa, odstraní viditelnou překážku a ověří dostatečný záklon hlavy se zvednutím brady. Evropská resuscitační rada dodává, že se kvůli vdechům stlačování nepřerušuje na víc než deset sekund, i když jeden nebo oba nejsou účinné.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Neúčinné vdechy nejsou důvodem oživování ukončit: pokračuje se až do příjezdu záchranné služby nebo do probuzení postiženého.
- C) Silněji a častěji se nevdechuje: každý vdech trvá asi sekundu, jako při normálním dýchání, a po dvou vdeších následuje stlačování.
- Při bezvědomí:
A) postiženého ihned uložíme do stabilizované polohy, i když ještě nevíme, zda dýchá. Hlavně se nesmí dusit jazykem, takže mu otevřeme ústa a vytáhneme jazyk, pokud to jde.
B) zkontrolujeme tep na krku, a pokud je cítit, tak je vše v pořádku. Dýchání kontrolovat nemusíme, protože srdeční tep znamená, že člověk žije. Zavoláme záchranku a počkáme u postiženého.
C) postiženého uložíme na záda, provedeme záklon hlavy a zkontrolujeme dýchání. Dýchá-li normálně, voláme 155 a držíme záklon a kontrolujeme dýchání do příjezdu pomoci. Nedýchá-li nebo následně přestane dýchat, voláme 155 a zahájíme resuscitaci.Správná odpověď: C
- Při dýchání z plic do plic:
A) po každém stlačení hrudníku uděláme jeden vdech, aby měl postižený dostatek vzduchu. Čím častěji budeme dýchat, tím lépe.
B) pokud provádíme dýchání z úst do úst, střídáme 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy. Vdechujeme tolik, aby se viditelně zvedl hrudník. Před zahájením vždy napřed voláme 155 a začínáme 30 kompresemi. Pokračujeme bez přerušení, v pravidelném rytmu.
C) při resuscitaci nejprve provedeme 2 vdechy a teprve poté začneme se stlačováním hrudníku. Tento postup opakujeme stále dokola v poměru 2 vdechy ku 30 stlačením.Správná odpověď: B
Proč je to správně Kdo umí a chce dýchat z úst do úst, střídá podle standardů první pomoci Českého červeného kříže i podle Evropské resuscitační rady 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy. Nejdřív zavolá záchrannou službu a oživování začne stlačováním hrudníku. Každý vdech trvá asi sekundu a je jen tak silný, aby se hrudník viditelně zvedl; poté zachránce hned pokračuje dalšími třiceti stlačeními.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) U dospělého se nevdechuje po každém stlačení, ale vždy po třiceti stlačeních dvakrát.
- C) Podle obou zdrojů začíná oživování dospělého stlačováním hrudníku; vdechy přicházejí až po prvních třiceti stlačeních.
- Resuscitaci provádíme:
A) stlačujeme hrudník měkkou částí dlaně a držíme prsty rozevřené, aby bylo stlačování šetrnější. Hrudník stlačujeme jen do hloubky asi 3-4 cm, abychom neporanili žebra. Pokud se postižený po dvou minutách neprobere, voláme 155.
B) resuscitaci začneme stlačováním hrudníku na tvrdém podkladu. Položíme hranou dlaně (heel of hand) jedné ruky na dolní polovinu hrudní kosti (střed hrudníku), druhou ruku položíme na první. Stlačujeme 100–120× za minutu do hloubky 5–6 cm (cca 1/3 hrudní stěny). Před zahájením vždy voláme 155.
C) při resuscitaci stlačujeme hrudník volně podle citu – pomezí oblasti hrudníku a břicha nebo tam, kde to vypadá nejměkčí. Ruce nemusíme pokládat přesně – stačí, když tlačíme jednou dlaní. Pokud jsme unavení, můžeme si po chvíli odpočinout, srdce chvíli vydrží bez pomoci.Správná odpověď: B
Proč je to správně Resuscitace se provádí na rovné a pevné podložce, jak radí Národní zdravotnický informační portál Ministerstva zdravotnictví. Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže položí zachránce dlaň jedné ruky doprostřed hrudníku, tedy na dolní polovinu hrudní kosti, hranu dlaně druhé ruky přiloží na ni a propletením prstů zabrání tlaku na žebra. S propnutými lokty stlačuje frekvencí 100 až 120 za minutu do hloubky 5 až 6 centimetrů. Záchranná služba se volá před zahájením stlačování.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Nedostatečnou hloubku stlačení standard řadí mezi nevhodné postupy; hrudník se stlačuje do 5 až 6 cm a 155 se volá ještě před zahájením.
- C) Ruce se kladou doprostřed hrudníku a stlačování se nepřerušuje; přerušování masáže standard řadí mezi nevhodné postupy.
- Kdy lze manipulovat s postiženým, u kterého máme podezření na poranění páteře:
A) zjistíme-li, že postižený nedýchá normálně, musíme ihned zahájit resuscitaci. V takovém případě je nutné postiženého šetrně uložit na záda na tvrdou podložku, i když máme podezření na poranění páteře. Zástava dechu je okamžitě život ohrožující stav, zatímco poranění páteře je v tuto chvíli pouze podezření – prioritou je vždy záchrana života.
B) i když postižený nedýchá, nesmíme s ním hýbat, pokud máme podezření na poranění páteře. Každý pohyb by mohl způsobit ochrnutí nebo smrt. Počkáme na příjezd záchranářů, kteří mají vybavení k bezpečnému přemístění.
C) při podezření na poranění páteře volíme stabilizovanou polohu, která zajišťuje průchodnost dýchacích cest a zároveň minimalizuje riziko sekundárního poranění míchy. V případě bezvědomí se proto doporučuje postiženého ponechat v této poloze až do příjezdu odborné pomoci, abychom zabránili zbytečné manipulaci.Správná odpověď: A
Proč je to správně Při podezření na poranění páteře zůstává podle standardů první pomoci Českého červeného kříže prioritou zajištění základních životních funkcí. Pokud postižený přesvědčivě nedýchá normálně, postupuje zachránce jako při resuscitaci: šetrně ho otočí na záda a stlačuje hrudník. Zástava dechu ohrožuje život okamžitě, kdežto poranění míchy je v tu chvíli jen podezření.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Nehýbat s postiženým platí jen pro toho, kdo normálně dýchá; kdo nedýchá normálně, potřebuje resuscitaci hned.
- C) Kdo nedýchá normálně, potřebuje resuscitaci na zádech; postiženého, který normálně dýchá, ponechá zachránce v poloze, v jaké se nachází.
- Jak postupujeme u masivního krvácení na končetinách:
A) při masivním krvácení přikládáme rovnou tlakový obvaz, bez zbytečného zdržování přímým tlakem. Zaškrcovadlo používáme až jako úplně poslední možnost, protože může způsobit poškození nervů a amputaci končetiny. Volání záchranky není nutné, pokud se krvácení podaří zastavit.
B) při masivním krvácení z končetiny je vhodné nejprve zaujmout přístup podporující fyziologickou autoregulaci – pacienta uklidníme, uvedeme do polohy vleže a poraněnou končetinu elevujeme nad úroveň srdce, čímž se sníží hydrostatický tlak a přirozeně omezí výtok krve. Přímý tlak do rány aplikujeme pouze tehdy, když máme jistotu, že nedošlo k hlubokému poranění cév nebo přítomnosti cizího tělesa, jinak může dojít k dalšímu poškození tkání. Pokud krvácení neustává, doporučuje se monitorovat barvu a teplotu končetiny a vyčkat na příjezd odborné pomoci.
C) nejprve zajistíme vlastní bezpečí – pokud máme, nasadíme rukavice. Pokud rukavice nemáme, můžeme improvizovat (např. použít igelit, sáček, textilii) jako ochranu před kontaktem s krví. Krvácení se snažíme zastavit přímým tlakem do rány. Pokud to nestačí, přikládáme tlakový obvaz, a když ani ten nezastaví krvácení, použijeme zaškrcovadlo. U masivního krvácení vždy voláme 155 – jde o stav ohrožující život.Správná odpověď: C
- Cizí těleso v ráně:
A) každé cizí těleso by se mělo z rány co nejrychleji vyjmout, aby rána mohla volně krvácet a byla přístupná pro dezinfekci. Pokud těleso ponecháme, hrozí infekce nebo další poškození tkáně. Po odstranění tělesa krvácení ošetříme tlakem sterilním obvazem a ránu zakryjeme.
B) cizí těleso z rány nevyjímáme, pokud je zapíchnuté nebo hluboko v ráně – mohlo by zastavovat krvácení a jeho vytažením bychom mohli stav zhoršit. Odstranit lze jen volně přiložený předmět, který není zapíchnutý ani pevně zachycený v ráně.
C) pokud je cizí těleso zapíchnuté například v končetině, lze ho opatrně vyjmout, aby bylo možné ránu vydezinfikovat a účinně zastavit krvácení. V případě, že je těleso zapíchnuté do trupu – například v oblasti hrudníku nebo břicha – je vhodné se s postiženým domluvit, zda si přeje těleso vyjmout. Vždy je ale důležité poté ránu sterilně překrýt a vyhledat lékařské ošetření.Správná odpověď: B
Proč je to správně Zabodnutý nebo pevně zaklíněný předmět se z rány nevytahuje. Standardy první pomoci Českého červeného kříže řadí vytahování zabodnutých předmětů mezi nevhodné postupy: zaklíněné těleso zachránce jen zajistí proti pohybu a odstranit může pouze volné cizí předměty. Rána se pak kryje sterilním materiálem a u rizikových ran, například bodných, zajistí zachránce odborné ošetření.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Zabodnutý předmět se nevytahuje, ani aby rána volně krvácela, ani kvůli dezinfekci; zachránce ho jen zajistí proti pohybu.
- C) Ani z končetiny se zabodnutý předmět nevytahuje a z ran hrudníku a břicha nikdy, ať si to postižený přeje, nebo ne.
- Zotavovací poloha je:
A) poloha na boku, používaná u člověka v bezvědomí, který dýchá normálně. Zajišťuje samostatný záklon hlavy a umožňuje odtok zvratků, krve nebo slin z úst, čímž snižuje riziko vdechnutí. Spodní ruka je natažená před tělo, horní ruka podepírá hlavu, horní noha je pokrčená a zajišťuje stabilitu těla. Tato poloha se používá, pokud je zachránce sám a musí od postiženého odejít, nebo hrozí vdechnutí tekutin.
B) určena pro osoby v bezvědomí, bez ohledu na to, zda dýchají či nikoli. Je důležité co nejrychleji uložit postiženého na bok, aby se nezadusil například zvratky nebo slinami, a pak případně zkontrolovat dýchání.
C) vhodná i u při vědomí postiženého, protože napomáhá prohloubení dýchání, uvolňuje bránici a stabilizuje trup. Může být využita jako klidová poloha u osob s dušností, slabostí nebo po úrazech, pokud není podezření na poranění páteře. Tato poloha je přirozená, nenásilná a zároveň zabraňuje komplikacím, jako je vdechnutí tekutin nebo kolaps do bezvědomí.Správná odpověď: A
- Jak postupujeme při krvácení z nosu:
A) postižený předkloní hlavu. Pomocí prstů stlačíme postiženému měkkou část nosu nad nosními dírkami po dobu 5-10 minut, díky čemuž stlačíme cévy, ze kterých teče krev. Pro úlevu můžeme přiložit studený obklad na zátylek nebo kořen nosu.
B) postižený zakloní hlavu, aby krev netekla ven, a dýchá ústy. Zaklonění pomáhá krvácení zastavit, protože krev zůstane v nosní dutině, nevyteče a dojde k samovolnému srážení.
C) při krvácení z nosu je ideální položit postiženého do lehu a podložit mu hlavu, aby zůstala ve zvýšené poloze. Stlačení nosu není vhodné, protože může poškodit sliznici nebo cévy v nose. Doporučuje se klid a čekání na spontánní zastavení krvácení.Správná odpověď: A
Proč je to správně Při krvácení z nosu se postižený podle standardů první pomoci Českého červeného kříže posadí a mírně předkloní. Zachránce mu pevně stiskne nosní křídla těsně pod nosními kůstkami, tedy měkkou část nosu, a drží je alespoň pět minut, takže pět až deset minut stlačení tomu odpovídá. Krev, která stéká nosohltanem, má postižený vyplivovat, ne polykat.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Hlava se nezaklání, ale předklání, aby postižený krev stékající nosohltanem nepolykal a vyplivoval ji.
- C) Podle standardu se postižený neukládá, ale posadí a předkloní a zachránce mu nosní křídla pevně stiskne nejméně na pět minut.
- Jak postupujeme u otevřené zlomeniny?
A) Při otevřené zlomenině musíme co nejdříve končetinu narovnat, aby se kost dostala zpět do původní polohy. Následně silně utáhneme obvaz, abychom ránu stáhli a zabránili otoku a krvácení.
B) Voláme 155. Se zraněnou končetinou nehýbeme. Pokud rána masivně krvácí, je nezbytné zastavit masivní krvácení pomocí zaškrcovadla a do příjezdu záchranné služby kontrolovat, zda masivní krvácení nepokračuje. V případě, že rána masivně nekrvácí, lze pro psychologický efekt ránu lehce přikrýt obvazem, ale bez tlaku a utahování.
C) Pokud z otevřená zlomenina nekrvácí ve velkém množství, není nutné volat záchrannou službu – stačí končetinu pevně znehybnit pomocí dostupného materiálu, přikrýt ránu a dopravit postiženého co nejdříve k lékaři.Správná odpověď: B
- Při podezření na vnitřní poranění břicha, kdy je postižený při vědomí:
A) při podezření na vnitřní poranění břicha posadíme postiženého do vzpřímené polohy, aby se mu lépe dýchalo, a na oblast břicha přiložíme led nebo studený obklad, který pomůže omezit vnitřní krvácení a zmírnit bolest. Tato opatření snižují riziko šoku a pomáhají udržet stabilní stav. Voláme 155.
B) při podezření na vnitřní poranění břicha uložíme postiženého na bok do zotavovací polohy, aby v případě ztráty vědomí nedošlo k vdechnutí zvratků. Hlavní je, aby neležel na zádech, protože v této poloze by mohlo dojít k útlaku vnitřních orgánů.
C) voláme 155. Uložíme postiženého do polosedu či do polohy, která je postiženému příjemná (leh na zádech, na boku). Nehýbeme s ním zbytečně. Komunikujeme s postiženým a kontrolujeme jeho stav do příjezdu záchranné služby.Správná odpověď: C
Proč je to správně Při podezření na vnitřní poranění břicha hrozí vnitřní krvácení a šok. Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže zachránce zraněného uklidní, uloží ho na podložku a umožní mu zaujmout polohu, která mu vyhovuje, třeba vleže, na boku nebo vpolosedě; vyhne se přitom bolestivým manipulacím a brání podchlazení. Zraněný vždy patří do odborné péče, proto zachránce volá 155 a do příjezdu posádky ho sleduje.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Předepsané posazování ani led na břiše standard neuvádí; zraněný zaujme polohu, která mu vyhovuje.
- B) Standard nepředepisuje zotavovací polohu; zraněný může ležet i na zádech, rozhoduje, jaká poloha mu vyhovuje.
- Jak postupujeme u zlomeniny horní končetiny:
A) zlomeninu zpevníme pevným tlakem, například obinadlem nebo šátkem, abychom kost vrátili do správné polohy. Poté ji přitáhneme k tělu a zafixujeme, aby se nehýbala.
B) u zlomeniny horní končetiny je vhodné zhotovit provizorní dlahu z pevného předmětu (pravítko, dřevo, deštník), kterou přiložíme podél celé paže a pevně připevníme obinadlem. Tím snížíme bolest a usnadníme transport. Vždy voláme 155.
C) dopravíme postiženého k lékaři. Je důležité, aby postižený se zlomenou končetinou co nejméně hýbal a držel si ji u těla vlastní rukou. V případě, že to nelze, lze použít závěs končetiny do šátku. Zlomeniny nedlahujeme, nezatěžujeme a nehýbeme s nimi. Dopravíme postiženého k lékaři nebo voláme pomoc.Správná odpověď: C
Proč je to správně Se zlomenou horní končetinou se zbytečně nehýbe a postižený ji nezatěžuje. Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže omezí zachránce všechny manipulace s končetinou, které nejsou nezbytné. Zlomenina patří do odborné péče, a proto se postižený dopraví k lékaři, nebo se při závažných příznacích volá záchranná služba.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Zlomenina se nerovná ani pevně nestahuje; pokusy o rovnání zlomenin standard řadí mezi nevhodné postupy.
- B) Při běžné dostupnosti záchranné služby dlaha do laické první pomoci nepatří; improvizované znehybnění standard vyhrazuje hlavně situacím, kdy záchranná služba dostupná není.
- Jak postupujeme u zlomeniny dolní končetiny:
A) zlomeniny nedlahujeme, nezatěžujeme a nehýbeme s nimi. U zlomeniny dolní končetiny voláme ideálně 155 a kontrolujeme stav postiženého do příjezdu záchranné služby.
B) zlomenou končetinu ihned dlahujeme nebo svážeme s druhou zdravou nohou, aby byla stabilní. Poté můžeme postiženého přesunout do vozidla a dopravit ho k lékaři.
C) při podezření na zlomeninu dolní končetiny je vhodné končetinu manuálně zafixovat v aktuální poloze a následně ji jemně elevovat (zvednout), aby se zabránilo otoku. Pokud je pacient schopen stát a bolest není výrazná, lze mu s dopomocí pomoci k chůzi a dopravit ho do zdravotnického zařízení. Před transportem je vhodné končetinu obalit do přikrývky nebo izotermické folie kvůli zajištění tepelného komfortu.Správná odpověď: A
Proč je to správně Se zlomenou dolní končetinou se nehýbe a postižený ji nezatěžuje. Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže zachránce omezí všechny manipulace, které nejsou nezbytné, a zkontroluje prokrvení, hybnost a citlivost končetiny. Při závažných příznacích, jako je deformita nebo nemožnost končetinu zatížit, volá 155 a do příjezdu posádky postiženého sleduje.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Při běžné dostupnosti záchranné služby není znehybňování, ani připoutáním ke zdravé noze, součástí laické první pomoci.
- C) Zlomená končetina se nezatěžuje, a proto zachránce postiženému k chůzi nepomáhá.
- První pomoc je povinen poskytnout:
A) první pomoc poskytuje pouze zdravotník nebo proškolená osoba, ostatní se do zásahu nemají zapojovat, aby neudělali chybu. Běžný neproškolený občan nemá právní povinnost pomáhat.
B) první pomoc je povinen poskytnout každý občan České republiky, pokud tím neohrozí sebe ani jiné. Zákonná povinnost vyplývá z trestního zákoníku (§ 150 a 151). Povinnost se týká především základních úkonů, jako je přivolání zdravotnické záchranné služby (tel. 155) a zajištění bezpečnosti na místě. Neznalost nebo nejistota není omluvou pro zcela pasivní přístup. Povinnost neplatí, pokud by pomoc byla spojena s vážným ohrožením života či zdraví zachránce.
C) každý občan má sice morální povinnost poskytnout pomoc, nicméně dle obecného principu neodpovědnosti za nečinnost nenese žádnou právní odpovědnost, pokud u nehody pouze přihlíží. Z hlediska zákona postačuje, zůstane-li na místě jako svědek události. Povinnost zásahu by mohla být interpretována jako zásah do osobní svobody, a proto není běžným občanům uložena.Správná odpověď: B
Proč je to správně Povinnost pomoci ukládá trestní zákoník. Podle § 150 se trestného činu dopustí ten, kdo osobě v nebezpečí smrti nebo se známkami vážné poruchy zdraví neposkytne potřebnou pomoc, ač to může udělat bez nebezpečí pro sebe nebo jiného; § 151 stanoví totéž pro řidiče, který měl účast na dopravní nehodě. Národní zdravotnický informační portál Ministerstva zdravotnictví zdůrazňuje, že povinnost platí pro každého, v rozsahu přiměřeném jeho znalostem a schopnostem. Součástí laické pomoci je podle Českého červeného kříže i přivolání záchranné služby.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Povinnost se netýká jen zdravotníků a proškolených osob: podle trestního zákoníku i portálu ministerstva platí pro každého.
- C) Pouhé přihlížení nestačí: kdo může pomoci bez nebezpečí pro sebe nebo jiného a potřebnou pomoc neposkytne, dopouští se trestného činu.
- Při střelném poranění:
A) musíme ránu pro zvýšenou možnost infekce důkladně vyčistit a vydezinfikovat.
B) voláme 155 a řešíme život ohrožující stav (masivní krvácení, bezvědomí). Pokud rána masivně krvácí, snažíme se zastavit masivní krvácení. Pokud je zastaveno masivní krvácení a postižený je v bezvědomí a nedýchá normálně, zahájíme resuscitaci.
C) musíme dbát na možnost komplikací, proto vždy ránu důkladně vymyjeme a dezinfikujeme pouze okolí.Správná odpověď: B
Proč je to správně U střelného poranění rozhoduje pořadí úkonů. Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže zachránce po příchodu nejdřív pátrá po život ohrožujících stavech, tedy po masivním zevním krvácení, poruše vědomí a nenormálním dýchání, a ty ihned řeší. Masivní krvácení se zastavuje hned, a pokud je poté postižený v bezvědomí a nedýchá normálně, zahajuje se resuscitace. Střelné rány standard řadí mezi rizikové rány, které patří do odborné péče, a zachránce volá záchrannou službu.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Čištění a dezinfekce rány nejsou prvním krokem: nejdřív se řeší masivní krvácení, porucha vědomí a dýchání.
- C) Vypláchnutí rány a dezinfekce okolí patří k ošetření ran; u střelného poranění mají přednost život ohrožující stavy.
- Při střelném poranění hrudníku, kdy je postižený při vědomí:
A) voláme 155, usadíme postiženého do polosedu, ránu ničím nepřikrýváme, necháváme zcela nezakrytou s ponechanou komunikací s okolním prostředím. V případě, že rána masivně krvácí, je třeba krvácení zastavit přímým tlakem v ráně a jen v případě nezbytnosti lze použít speciální krytí (prodyšný nebo vybavený chlopní).
B) na ránu přiložíme neprodyšný obvaz, poraněného uložíme na záda.
C) na ránu přiložíme neprodyšný obvaz, poraněného uložíme do polohy na bok, poraněnou stranou nahoru. Zajistíme dostatek tekutin, aby u zraněného nenastal šok.Správná odpověď: A
Proč je to správně U střelného poranění hrudníku může ranou vnikat vzduch do pohrudniční dutiny. Standardy první pomoci Českého červeného kříže proto velí ránu ponechat otevřenou, nanejvýš ji překrýt prodyšným obvazem. Zraněného při vědomí zachránce uklidní a uloží do polosedu se zapřenýma rukama, pokud mu to vyhovuje, a při závažném poranění volá 155. Masivní krvácení se zastavuje přímým tlakem v ráně.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Uzavírání rány standard řadí mezi nevhodné postupy, takže neprodyšný obvaz je chybou; zraněného při vědomí uloží zachránce do polosedu, pokud mu vyhovuje.
- C) Neprodyšný obvaz je chybou, protože ránu uzavírá; podávání tekutin ani polohu na boku standard u poranění hrudníku neuvádí.
- Při střelném poranění končetiny:
A) zvedneme končetinu vůči tělu do výšky, abychom snížili průtok krve do rány. Místo vstřelu vydezinfikujeme a překryjeme sterilním obvazem.
B) zvedneme poraněnou končetinu vůči tělu do výšky, abychom snížili průtok krve do rány a pokusíme se vyjmout střelu z rány.
C) voláme 155 a řešíme život ohrožující stav (masivní krvácení, bezvědomí). Pokud rána masivně krvácí, snažíme se zastavit masivní krvácení – první volnou je stlačení rány prsty ruky, druhou použití tlakového obvazu, v případě, že prosakuje i druhá vrstva tlakového obvazu, končetinu zaškrtíme.Správná odpověď: C
- Při poskytování první pomoci je u postiženého v bezvědomí nejdříve nutné:
A) zastavit masivní krvácení, následně zaklonit hlavu pro uvolnění dýchacích cest, zkontrolovat dýchání a v případě, že postižený nedýchá normálně, zahájit resuscitaci.
B) prohledáním kapes postiženého zjistit, jestli u sebe dotyčný má doklad o možných chronických zdravotních potížích.
C) hlasitým voláním o pomoc přivolat další osobu, která nám bude pomáhat při poskytování první pomoci.Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže pátrá zachránce po příchodu k postiženému nejdřív po život ohrožujících stavech: masivním zevním krvácení, poruše vědomí a nenormálním dýchání. Masivní krvácení je potřeba zastavit hned, protože hrozí šok a zástava oběhu z vykrvácení. Pak zachránce uvolní dýchací cesty záklonem hlavy se zvednutím brady, zkontroluje, zda postižený normálně dýchá, a pokud ne, zahájí resuscitaci.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Prohledávání kapes k vyšetření život ohrožujících stavů nepatří a nesmí zdržet zástavu krvácení ani resuscitaci.
- C) Volání o pomoc standard doporučuje, ale prioritou zůstávají život ohrožující stavy: masivní krvácení, dýchací cesty a dýchání.
- Jaká jsou zásadní základní pravidla pro řešení zlomenin?
A) Pokud zlomenina působí deformaci např. končetiny, co nejrychleji ji narovnáme, abychom zabránili trvalým následkům.
B) Poraněnou končetinu zafixujeme například pomocí klacku a šátku.
C) Zlomeniny nedlahujeme, nezatěžujeme a nehýbeme s nimi.Správná odpověď: C
Proč je to správně Platí, že se zlomeniny nedlahují, nezatěžují a nehýbe se s nimi. Při běžné dostupnosti záchranné služby není podle standardů první pomoci Českého červeného kříže znehybňování zlomenin součástí laické první pomoci. Zachránce proto dbá, aby postižený končetinu nezatěžoval, a omezí všechny manipulace, které nejsou nezbytné.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Rovnání zlomenin a napravování kloubů standard řadí mezi nevhodné postupy, i když je končetina zjevně zdeformovaná.
- B) Improvizované znehybnění standard vyhrazuje hlavně situacím, kdy záchranná služba dostupná není; při její běžné dostupnosti se nefixuje.
- Podezření na poranění páteře a míchy vyvolává:
A) pozice těla postiženého.
B) mechanismus úrazu (pády z výšky, úrazy na lyžích, autonehody), ztráta hybnosti a citlivosti končetin.
C) krvácení z uší a nosu.Správná odpověď: B
Proč je to správně Podezření na poranění páteře a míchy vzbuzuje podle standardů první pomoci Českého červeného kříže především mechanismus úrazu: pád z výšky, náraz ve větší rychlosti při dopravní nebo sportovní nehodě, třeba na lyžích, a přímé násilí na záda. K typickým příznakům patří bolest v místě poranění a porucha hybnosti nebo citlivosti končetin, tedy svalová slabost, výpadek čití, mravenčení či brnění.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Poloha těla sama podezření nezakládá; standard vychází z mechanismu úrazu a z příznaků.
- C) Krvácení z uší a nosu standard mezi příznaky poranění páteře neuvádí; podezření však vždy zakládá porucha vědomí při poranění hlavy.
- Při krátkodobé ztrátě vědomí (tzv. mdlobě) je volání záchranné služby nezbytné:
A) vždy.
B) nedojde-li k rychlé úpravě stavu, dochází-li k opakovaným ztrátám vědomí.
C) pouze má-li zachránce k dispozici mobilní telefon.Správná odpověď: B
- Jak se provádí uvolnění dýchacích cest u postiženého v bezvědomí:
A) řádným záklonem hlavy.
B) vytažením jazyka z úst.
C) přetočením postiženého do pozice na boku.Správná odpověď: A
Proč je to správně Dýchací cesty se u postiženého v bezvědomí uvolňují záklonem hlavy. Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže zachránce položí jednu ruku na čelo a tlakem na ni zakloní hlavu, špičkami prstů druhé ruky přitom zvedne bradu. Člověka v bezvědomí totiž ohrožuje neprůchodnost dýchacích cest zapadlým kořenem jazyka. Po uvolnění dýchacích cest zachránce zkontroluje, zda postižený normálně dýchá.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Vytahování jazyka standard výslovně řadí mezi nevhodné postupy u bezvědomí.
- C) Zotavovací polohu použije zachránce podle standardu až u postiženého, který normálně dýchá, a jen za určitých okolností.
- Co je nejdůležitější při poskytování aktivní první pomoci?
A) Zajištění dýchacích cest.
B) Tepelný komfort postiženého.
C) Vlastní bezpečí, tedy bezpečí zachránce.Správná odpověď: C
Proč je to správně Na prvním místě je vždy bezpečnost zachránce. Standardy první pomoci Českého červeného kříže to říkají výslovně: zachování bezpečnosti zachránce je priorita a zachránce musí před poskytnutím pomoci zhodnotit rizika pro sebe i ostatní, například u dopravní nehody, požáru, úniku plynu, ve vodě nebo u úrazu elektrickým proudem. Laický zachránce navíc není povinen pomoc poskytnout, pokud to nemůže udělat bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Základní resuscitace podle Evropské resuscitační rady začíná stejným krokem.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Zajištění dýchacích cest je důležité, ale až poté, co se zachránce ujistí, že jemu ani postiženému nic nehrozí.
- B) Tepelný komfort postiženého nemá přednost: prioritou je podle standardu bezpečnost zachránce.
- Je dýchání z plic do plic povinná součást laické resuscitace?
A) Není. Laik by měl provádět dýchání z plic do plic, pokud to umí a neohrožuje ho to na životě a zdraví.
B) Ano, je.
C) Je povinná pouze u osob zjevně vyššího věku a malých dětí.Správná odpověď: A
Proč je to správně Laik nemusí dýchat z plic do plic. Podle Evropské resuscitační rady provádí ten, kdo není vycvičen nebo umělé vdechy provést nemůže, resuscitaci pouze nepřerušovaným stlačováním hrudníku frekvencí 100 až 120 za minutu. Standardy první pomoci Českého červeného kříže přidávají umělé dýchání v poměru 30 : 2 jen tehdy, je-li k němu zachránce vyškolen a ochoten, a vůbec se neprovádí například při otravě vdechnutím žíravin nebo jedů.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Umělé vdechy povinné nejsou: oba zdroje je vážou na výcvik zachránce.
- C) Ani u dětí a starších lidí nejsou vdechy pro laika povinné; bez zvláštního výcviku se i dítě oživuje stejně jako dospělý.
- Jak mohu nejlépe určit polohu místa nehody, kterou musím sdělit dispečerce záchranné služby?
A) Pomocí popisu okolí, lesa, polí, cest, křižovatek, budov.
B) Přesným popisem aktuální konstelace nebeských těles viditelných z místa nehody nebo z nejbližšího vyvýšeného místa; za nebeská tělesa vhodná pro určení geografické polohy však nelze považovat umělé družice Země (satelity, které jsou lidskými výrobky).
C) Např. pomocí aplikace záchranka, pomocí číselných kódů na lampách pouličního osvětlení, pomocí čísel mostů, železničních přejezdů, silnic; pomocí čísel na turistických značkách či kódů na tabulkách záchranných bodů umístěných v přírodě.Správná odpověď: C
Proč je to správně Nejpřesněji pomůže určit místo aplikace Záchranka: podle Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje zásadně zpřesňuje a zrychluje lokalizaci události, hlavně ve volném terénu, a standardy první pomoci Českého červeného kříže ji doporučují spolu s linkou 155. K přesné identifikaci místa lze využít i jednoznačná označení: kilometr silnice, železnice nebo řeky, číslo železničního přejezdu, číslování pouličních lamp nebo body záchrany v terénu, případně přímo souřadnice GPS.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Orientační bod, třeba rybník nebo kostel, se podle záchranné služby i portálu ministerstva uvádí navíc k adrese; přesnější určení dávají aplikace a jednoznačná označení místa.
- B) Polohu podle nebeských těles zdroje neuvádějí; místo upřesní aplikace Záchranka nebo souřadnice GPS.
- Jaká je první pomoc při křečových stavech?
A) Postiženého se snažíme udržet silou v jedné pozici, abychom utlumili jeho chvění a zabránili tak případnému zranění.
B) Podáme postiženému nápoj s dostatkem minerálů, které působí jako prevence křečí.
C) Křeče necháváme volně proběhnout. Kolem postiženého uděláme prostor, aby se dále nezranil (odstraníme okolní nábytek apod.). Po odeznění křečí, zkontrolujeme vědomí postiženého.Správná odpověď: C
Proč je to správně Záchvat křečí se nechává volně proběhnout. Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže zachránce jen odstraní z okolí předměty, o které by se postižený mohl poranit. Po odeznění záchvatu zkontroluje vědomí a dýchání: dokud se postižený neprobere, postupuje jako u bezvědomí, a pokud si není jistý, že dýchá normálně, zahájí resuscitaci.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Fyzické bránění pohybům během záchvatu standard výslovně řadí mezi nevhodné postupy.
- B) Podávání nápoje standard u křečových stavů neuvádí; zachránce chrání postiženého před poraněním a po záchvatu kontroluje vědomí.
- Jaký je postup při otravě léky?
A) Voláme 155. Pokusíme se u postiženého vyvolat zvracení, je-li postižený při vědomí. Můžeme podat tablety černého uhlí. Důležité je zjistit o jaký druh léčiv se jedná. Další postup konzultujeme s linkou 155 nebo Toxikologickým informačním střediskem.
B) Postiženému podáme 2L čisté, neperlivé vody a dohlédneme na to, aby toto množství postižený vypil v co nejkratším čase. Poté sledujeme jeho zdravotní stav a v případě zhoršení jej dopravíme k lékaři. Množství vody léky naředí a sníží se tak jejich účinek.
C) Postiženého uložíme ke spánku do dobře větrané místnosti. Během spánku účinek požitých léků postupně zeslábne až vymizí.Správná odpověď: A
Proč je to správně Při otravě léky se podle standardů první pomoci Českého červeného kříže volá záchranná služba a zachránce se snaží zabránit dalšímu vstřebávání: je-li postižený dostatečně při vědomí, pokusí se vyvolat zvracení. Důležité je zjistit druh a množství léku, třeba podle obalů, a postiženého až do příjezdu posádky sledovat; při poruše vědomí postupuje jako u bezvědomí. Standard připomíná také Toxikologické informační středisko, které radí i laikům.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Zapíjení velkým množstvím vody standard u otravy léky neuvádí; postup tvoří vyvolání zvracení, zjištění léku a přivolání záchranné služby.
- C) Nechat postiženého spát bez dohledu je chybou: otrava léky může vést k útlumu dechu a zástavě oběhu, proto se sleduje.
- U jakých chemikálií nemůžeme vyvolávat zvracení v rámci poskytování první pomoci u otrav?
A) Alkohol.
B) Kyseliny, zásady, pěnidla.
C) Léčiva.Správná odpověď: B
- Kdy zahajujeme resuscitaci u postiženého, který je v bezvědomí?
A) Pokud postižený nereaguje na opakované bolestivé podněty např. štípání, údery konečky prstů do žeber, zatahání za vlasy okolo uší, poplácání dlaní po tváři apod.
B) V případě, že jsme uvolnili dýchací cesty záklonem hlavy a postižený nedýchá normálně, zahájíme resuscitaci. "Nedýchá normálně" znamená: při záklonu hlavy nedýchá vůbec, chrčí či lape po dechu.
C) Pokud postižený po uložení na záda a zvednutí nohou do výšky ani po dvou minutách nenabyde vědomí.Správná odpověď: B
Proč je to správně Resuscitace se zahajuje, když postižený nereaguje a po uvolnění dýchacích cest záklonem hlavy nedýchá normálně. Standardy první pomoci Českého červeného kříže za nenormální dýchání výslovně považují i lapavé vdechy; Evropská resuscitační rada popisuje také slabé, pomalé, nepravidelné a hlasité lapavé nadechování. Chrčení nebo lapání po dechu tedy normální dýchání není. Dýchání se kontroluje nejvýš deset sekund.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) K ověření, zda postižený reaguje, stačí oslovení a mírné zatřesení ramenem; bolestivé podněty podmínkou resuscitace nejsou.
- C) Čekání se zvednutýma nohama resuscitaci jen oddálí; rozhoduje, zda postižený po záklonu hlavy normálně dýchá.
- Kdy vytahujeme rukou jazyk postiženého, který je v bezvědomí?
A) Nikdy.
B) Pouze pokud postižený nedýchá.
C) Vždy když je potřeba uvolnit u postiženého dýchací cesty. Využijeme spínací špendlík z lékárničky.Správná odpověď: A
Proč je to správně Jazyk se postiženému v bezvědomí rukou nevytahuje nikdy. Standardy první pomoci Českého červeného kříže řadí vytahování jazyka mezi nevhodné postupy u bezvědomí i u křečí, kde podle standardu hrozí poranění postiženého i prstů zachránce a na kvalitu dýchání to nemá vliv. Neprůchodnost dýchacích cest zapadlým kořenem jazyka řeší zachránce záklonem hlavy se zvednutím brady.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Ani když postižený nedýchá, jazyk se nevytahuje: zachránce zakloní hlavu a zahájí resuscitaci.
- C) Dýchací cesty se uvolňují záklonem hlavy a zvednutím brady; vytahování jazyka jakýmkoli způsobem je nevhodný postup.
- Postiženého v bezvědomí, který je zasažen elektrickým proudem:
A) opláchneme studenou vodou, aby se rychleji probral.
B) nejprve izolujeme od zdroje elektrického proudu.
C) otočíme na bok do stabilizované polohy.Správná odpověď: B
Proč je to správně Prioritou je bezpečnost zachránce. Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže se zachránce nejdřív ujistí, že zdroj elektrického proudu byl vypnut, a není-li to možné, přeruší kontakt postiženého s předmětem pod napětím pomocí nevodivého předmětu. K vedení vysokého napětí se nepřibližuje, dokud nemá jistotu, že proud byl odpojen, protože výboj hrozí i na několik metrů. Teprve potom ošetřuje: u bezvědomí postupuje podle standardu pro bezvědomí, při zástavě oběhu zahájí resuscitaci.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- A) Oplachování vodou standard u úrazu proudem neuvádí; nejdřív se přeruší kontakt postiženého se zdrojem proudu.
- C) Otočení na bok může přijít na řadu až po odpojení proudu, a to podle standardu pro bezvědomí.
- Jaké příznaky se objevují u cévní mozkové příhody, tzv. mrtvice?
A) Ochabnutí koutku oka, úst, patrný křivý úsměv, plazení jazyka šikmo, ochrnutí na jednu polovinu těla (špatná hybnost, slabost v končetinách, nepředpažení rukou, jiná síla v rukou), postižení řečového centra (potíže s mluvením).
B) Euforie, zvýšené sebevědomí a hovornost, rozšířené oční zornice, trhavé pohyby a vysušené sliznice (olizuje se).
C) Vysoká horečka, bolest hlavy, malátnost, zvracení, zrychlený tep a suchá pokožka.Správná odpověď: A
Proč je to správně Cévní mozková příhoda se podle standardů první pomoci Českého červeného kříže projevuje náhle vzniklou poruchou hybnosti nebo citlivosti obličeje, například poklesem ústního koutku či víčka, ochrnutím nebo poruchou čití na jedné polovině těla a poruchou řeči, kdy postižený nemluví, mluví setřele nebo nerozumí. Pro laiky standard příznaky shrnuje do tří oblastí: obličej, paže, kdy postižený neudrží obě paže předpažené, a řeč. Národní zdravotnický informační portál uvádí mezi hlavními příznaky také poruchy vidění.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) Tyto projevy standard ani portál ministerstva mezi příznaky mozkové příhody neuvádějí; typická je náhlá porucha hybnosti, citlivosti a řeči.
- C) Standard ani portál ministerstva u mozkové příhody neuvádějí horečku ani suchou kůži; rozhoduje náhlá porucha obličeje, paží a řeči.
- Jaká je první pomoc u člověka s cukrovkou, který je při vědomí a špatně komunikuje?
A) Podáme malé množství tvrdého alkoholu, nejlépe 40 % v množství 0,04L. Pokud nedojde k rychlému zlepšení zdravotního stavu poškozeného, můžeme podat ještě jednu dávku, více však ne.
B) Postiženému přivoláme zdravotnickou záchrannou službu, která mu změří množství cukru v krvi a podle naměřeného množství lékař podá infuzi.
C) Vždy podáme cukr, ideálně v tekuté formě. Dále sledujeme stav postiženého, zda dochází ke zlepšení. V případě, že se stav nelepší, voláme 155.Správná odpověď: C
- Kdy se používá automatizovaný externí defibrilátor a proč?
A) U postiženého, který je resuscitován, je-li v dosahu a nezdržuje to zachránce od provádění resuscitace (zpravidla tak musí být na místě více zachránců).
B) V případech, kdy zachránci dochází při resuscitaci síly, aby získal čas pro jejich načerpání.
C) Při krátkém bezvědomí (mdlobě) k rychlejšímu přivedení postiženého k vědomí. Elektrický výboj postiženého výrazně štípne, čímž mu dá bolestivý podnět.Správná odpověď: A
Proč je to správně Automatizovaný externí defibrilátor se připojuje k postiženému, který je resuscitován pro zástavu oběhu, a to co nejdřív, jakmile je k dispozici. Podle standardů první pomoci Českého červeného kříže zachránce zajistí jeho přinesení, a je-li zachránců víc, stlačování hrudníku během nalepování elektrod pokračuje. Evropská resuscitační rada radí poslat pro AED někoho dalšího; zachránce, který je na místě sám, pro něj jde, jen když ho dokáže najít a použít do jedné minuty, jinak hned zahajuje resuscitaci.Proč ostatní odpovědi nejsou správné- B) AED neslouží k odpočinku zachránce: umožňuje obnovit srdeční rytmus při náhlé zástavě oběhu a resuscitace pokračuje podle jeho pokynů.
- C) Mdloba není zástava oběhu: AED je určen postiženým s náhlou zástavou oběhu, ne k probouzení bolestivým podnětem.
Zdroj otázek
Otázky a odpovědi přebíráme beze změn ze Souboru testových otázek pro teoretickou část zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, který zveřejňuje Ministerstvo vnitra (odbor bezpečnostní politiky). Ministerstvo u souboru uvádí: platné od 1. 1. 2026 (aktualizováno 12. 11. 2025). Soubor se správnými odpověďmi zveřejňuje proto, že mu to ukládá § 27 odst. 1 zákona č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu.
Soubor testových otázek na webu Ministerstva vnitra (PDF)
Otázky a správné odpovědi porovnány se souborem ministerstva dne
Yurkap je nezávislá pomůcka a není službou Ministerstva vnitra.